Zámek
Meziříčský zámek
Zámek je jednoduchá obdélníková, jednopatrová budova s nádvorním tympanonem (trojúhelníková plocha nad dveřmi portálu). O objektu s číslem popisným 1 toho historická fakta příliš neříkají. Dějiny údajně sahají až k Rožmberkům, kdy v místě současné stavby stával jakýsi mázhaus. Přístavbou poschodí dal podobu zámečku až některý z předků barona Jana Nádherného. Od něj zámek v roce 1921 koupil velkostatkář Havlík z nedalekých Drhovic. Havlík později věnoval synovi Otakarovi statek a dceři Ludmile Čapkové, později Bartáčkové, dal věnem zámek. Ta byla matkou herce a režiséra Jiřího Čapka, známého pod uměleckým jménem Jiří Roll. Za 2. světové války si na zámečku podle místních dávali dostaveníčka příslušníci gestapa. V roce 1951 komunisté vyhnali Havlíkovi ze statku, a tak se přestěhovali na zámek. V té době budovu obklopoval nádherný park plný vzácných dřevin, cesty byly sypané bílým štěrkem. Pod zámkem se nacházely dva sklepy, ve kterých se dříve skladovalo pivo. V přízemí, kde byla velká černá kuchyně, tou dobou bydlelo služebnictvo. První patro patřilo majitelům. Na zámek jezdilo mnoho známých osobností jako skladatel Oskar Nedbal, písničkář Karel Hašler, herec Eduard Kohout nebo sběratel lidových písní Karel Weis.
V přízemí zámku minulý režim vybudoval konzum, kampeličku a klubovnu Českého červeného kříže. V roce 1978 zde hasiči zřídili klubovnu s výčepem piva. O tři roky později byl před ní postaven přírodní parket, který byl hojně využíván při tanečních zábavách (v 90. letech byl přestěhován na náves, nad potok a od té doby se mu říká „Benátky“). V patře bydlela rodina – Ivan a Ludmila Bartáčkovi a jejich vnoučata ze statku Jiří a Ota Záhorovi.
Záhorovi se na statek v Drhovicích vrátili v roce 1993. Ludmila Bartáčková nakonec zůstala na zámku sama. V 90. letech 20. století Rollovi potomci zámek prodali realitní kanceláři. Ta pak kolem roku 1992 objekt prodala současnému majiteli, Martinu Braumandlovi. Jeho myšlenku, vybudovat v zámku jakési zázemí s ubytováním pro umělce, se mu nepodařilo zrealizovat a od té doby lesk zámku mizí. Otloukl omítky, ze štítu sundal hodiny a nevkusně tam zabetonoval erb, v parku pořezal vzácné stromy… Jediné, co majitel udělal, je nová střecha. V současné době je zámek i park v neutěšeném stavu.
Tenkrát
Dnes
čerpáno z ...
Bývalý pivovar u zámku
Zásadním datem pro vznik meziříčského vrchnostenského pivovaru se zdá být rok 1696, kdy ves koupil Martin Anton de la Saga, jenž statek zároveň osamostatnil. Je doloženo, že v letech 1710-1712 je v Meziříčí pivovarský podnik, který vařil 60 až 100 hektolitrů piva ročně. V téže době zřejmě starší pivovar ve Výrci již nefungoval a i tak nebyl ten meziříčský v okolí sám. S největší pravděpodobností byl nejmenším, až na výjimku nedalekého Vlásenického. Pro srovnání, sousední pivovar v Hejlově vaříval ve stejném časovém období zhruba čtyřnásobek a panský v Jistebnici dokonce desetinásobek množství piva než skromný pivovárek hrabat de la Saga. Jistebnice je zmiňována záměrně, neboť se Meziříčí brzy stalo součástí tamního panství vlastněného knížecím rodem Lobkoviců. Meziříčský pivovar byl před polovinou 18.století zrušen, ale do té doby se jeho produkce zahrnovala do pivovarnického podniku jistebnického. V 19. století se Meziříčí opět osamostatnilo, ale zda došlo ke znovuobnovení zdejšího pivovaru, není známo. Vše nasvědčuje tomu, že ne a že zůstal tento podnik zrušený za lobkovické správy navždy nefunkční.
Pivo se zde nevaří již přes čtvrt století, ale pivovarská historie je stále patrná. U zámečku je statek, který se rozkládá na stráni sklánějící se k severu a rozlehlý sad. Při troše fantazie se dá předpokládat, že zde bývala štěpnice nebo chmelnice při pivovaře.
Provozní celky meziříčského pivovaru se nacházely hned na dvou místech. Vlastní pivovar se sladovnou (vše v jedné obdélníkové budově) stával vlevo od západní cesty vedoucí kolem dvora do údolí s Vlásenickým potokem a mlýnem, zhruba padesát metrů od severozápadního okraje zámeckého dvora. Z části původního pivovaru vznikla bednárna, pod níž se nacházel rybníček zachycující vodu přitékající úvalem od západu. Dnes je pivovar bezezbytku zbořen a jen málokdo dokáže rozeznat nepatrné zbytky zdiva rozrušené stromovím a keři. Zatímco zámek s přilehlým dvorem má číslo popisné 1, pivovar nesl hned další číslo popisné 2. K dovršení panské posloupnosti má bývalý mlýn pod pivovarem, poháněný stoupou vedenou z rybníka plněného Vlásenickým potokem, dodnes číslo 3. Předpokládá se, že mlýn mlel mimo jiné i slad pro pivovar.
Druhá, dochovaná část původních pivovarských provozních celků, se nalézá přímo pod zámeckou budovou. Jedná se o sklepy dodnes obecně nazývané – podzámecké. Do sklepů se vcházelo z kratší strany (čelní strany zámku) směrem od vsi a tím i od pivovaru. Podzámecké sklepy jsou dva. Menší sklep, z čelního pohledu levý, má velikost zhruba 9 x 4,5 kroků, je valeně klenutý a v koruně klenby vysoký až tři metry, přičemž podlaha směrem před ním klesá. Proto je výška v jeho zadní části asi o půl metru nižší. Tento sklep je odvětráván pouze jediným bočně a vně vedeným průduchem. Větší sklep je v porovnání s menším zároveň i širší (cca 10 x 6 kroků) a navíc je příčně dělen cihelnou stěnou, která z něj vytváří jakýsi dvojsklep. Také tento sklep má valenou klenbu, výškově je totožný s menším a i odvětrávání se děje osamoceným průduchem stejně raženým do boku a vně. Zcela chybí vzájemné vnitřní propojení obou sklepů, a tak mají samostatné vchody procházející masivní a kamennou čelní stěnou zámku. Zejména boční zdivo sklepů naznačuje rustikální původ, možná ještě renesanční pocházející z dob možného vzniku panského sídla, jímž mohla být starší tvrz. Tomu nasvědčují vchody do sklepů a oba šachtové průduchy vedené hrubými obvodními zdmi. Jinak klenby a finální vzhled sklepů je barokní, což odpovídá zřejmému založení pivovaru na přelomu 17. a 18. století.
Větší sklep má v zadní části druhý vchod, vedený schodištěm do přízemí zámku. Podle majitelů zámku z počátku 20. století zde vedl chodbovitý průraz do dalších sklepních prostor, které se nacházely už mimo těleso zámeckého stavení a byly zahloubeny pod terén parku. Návazná sklepení jsou nyní nepřístupná a se vší pravděpodobností už zaniklá.
čerpáno z ...
